1. Ing. et Ing. Filip Šálek, 43 let 

Příroda • urbanismus • veřejný prostor • doprava

Filip Šálek se dlouhodobě věnuje ochraně přírody, krajině a kvalitě veřejného prostoru. Vystudoval lesní inženýrství a všeobecnou ochranu přírody a při rozvoji města proto myslí nejen na dnešní potřeby, ale i na to, jak bude Břeclav vypadat za deset nebo dvacet let.

Společně s dalšími lidmi se zasadil o vyhlášení CHKO Soutok a v Břeclavi a okolí se podílel na výsadbě téměř 2 000 stromů. Důležitá je pro něj ale i následná péče a celkový přístup ke krajině.

Podílel se na vzniku Zámeckého sadu a více než pět let také na revitalizaci a zpřístupňování Zámecké zahrady. Je členem Ardea Břeclav a Hnutí Brontosaurus, věnuje se environmentálním programům a exkurzím pro školy a podporuje projekty, které propojují děti s přírodou.

Vedle ochrany přírody se zajímá také o urbanismus, územní plánování, dopravu a podobu veřejného prostoru. Chce Břeclav, která je příjemná pro pěší i cyklisty, myslí na zeleň, vodu a stín a zároveň se dobře rozvíjí.

Do komunální politiky přináší odbornost, zkušenost z terénu a snahu dotahovat konkrétní věci do výsledku.

2. Ing. Luboš Krátký, 65 let

Doprava • cyklistika • veřejný prostor • sport

Luboš Krátký přináší do Naší Břeclavi zkušenost komunálního politika i technický pohled stavebního inženýra. V minulosti působil jako místostarosta Břeclavi a dlouhodobě se věnuje dopravě, cyklistice, veřejnému prostoru a železniční historii.

Pracuje u Správy železnic a podílel se také na navrácení historického vzhledu břeclavského nádraží. Významnou součástí jeho života je veslování a Slovácký veslařský klub.

Luboš má rád konkrétní řešení. V minulosti se podílel například na tématech spojených s nádražím, železniční historií, Cukrovarem nebo cyklistickým propojením města.

Právě doprava je jedním z míst, kde Břeclavané každý den velmi prakticky poznávají, jestli město funguje. Proto Naše Břeclav prosazuje propojené cyklotrasy mezi jednotlivými částmi města, bezpečné podjezdy, lávku přes Dyji, odstranění zbytečných bariér i lepší podmínky pro chodce.

Luboš Krátký – pro Břeclav, ve které se dobře pohybuje.

3. PhDr. Alena Káňová, 59 let

Kultura • historie • folklorní tradice • paměť 

Alena Káňová je historička a etnografka, která má Břeclav doslova přečtenou v jejích příbězích.

Téměř dvacet let působila v Městském muzeu a galerii Břeclav. V současné době se zabývá soukromým výzkumem a prací v terénu. Dlouhodobě se věnuje lidovým krojům, zvykosloví Podluží, regionální historií a zejména historií židovského obyvatelstva Břeclavi a rodiny Kuffnerů. Je autorkou řady odborných studií a publikací, navrhuje a rekonstruuje kroje i krojové součástí pro cimbálové muziky, dětské národopisné soubory a slovácké kroužky. Podílí se také na scénářích a realizacích národopisných vystoupeních a obnovování tradičních zvyků i organizování koncertů komorní hudby.

Její práce připomíná, že město netvoří pouze nové stavby a investice. Tvoří ho také paměť lidí, kteří zde žili před námi, tradice jednotlivých městských částí a příběhy, které bychom měli předávat dalším generacím.

I proto chce Naše Břeclav vytvořit moderní stálou expozici historie města a programy, které by představovaly historii, kulturní dědictví, folklorní tradice i jedinečnou krajinu okolí Břeclavi nejen místním obyvatelům, ale i turistickým návštěvníkům našeho regionu.

Alena Káňová – pro Břeclav, která ví, odkud přichází.

4. Ing. Lenka Černá, 43 let

Sociální oblast • rodiny • komunita • rozvoj města

Lenka Černá přináší do Naší Břeclavi oblast, která podle ní musí být přirozenou součástí každého dobře fungujícího města – péči o lidi a jejich každodenní život. Čtyři roky teď působila v rámci Komise sociální a zdravotní. 

Dlouhodobě se pohybuje v sociální a neziskové oblasti, pracuje s rodinami a lidmi s poruchou autistického spektra a zná velmi prakticky problémy, se kterými se potýkají rodiny pečující o dítě nebo dospělého člověka se zdravotním postižením.

Její zkušenost je ale podstatně širší. V minulosti pracovala na městě v oblasti regionálního rozvoje, zná prostředí veřejné správy, přípravu projektů i spolupráci s komunálními a krajskými politiky. Dnes propojuje svět sociálních služeb, neziskových organizací, komunitních aktivit, dotačních projektů a rozvoje území.

Do komunální politiky proto nepřichází s představou, že město má pouze stavět. Chce se ptát také:

Pro koho město stavíme? Jak se v něm žije rodinám? Seniorům? Lidem se zdravotním postižením? Pečujícím? A ví člověk, kam se obrátit ve chvíli, kdy se jeho život náhle změní?

Jejím cílem je dostat sociální oblast více do centra městského rozhodování, propojovat město s organizacemi, které pracují přímo v terénu, podporovat komunitní život a hledat praktická řešení namísto vytváření dalších institucí a bariér.

Lenka Černá – pro Břeclav, ve které se neztrácí člověk.